Nuže, obálka je hotová (vlastně celá kniha by již touto dobou měla být hotová) a jakkoliv je vzdálená minimalismu a symbolismu, který mám obvykle rád, soudím, že je podařená a pěkná. Zvláště se mi líbí ten prvek stoupajícího hvězdoletu. Už když jsem před těmi osmi, devíti lety hledal nějaké pěkné inspirativní obrázky, nejvíce se mi líbil tento.
Nevím k tomu obrázku nic, neznám autora ani dobu, kdy vznikl, ale nápis „Napříč prostorem i časem“ se k Vltavě hodí dokonale. Je nicméně zřejmé, že autor se inspiroval desetikopějkovou mincí…
…vydanou u příležitosti stavby Památníku pokořitelů kosmu v Moskvě:
Stometrový, titanem pokrytý monument oslavující úspěchy sovětské kosmonautiky byl postaven v roce 1964 na základě soutěže vyhlášené v březnu 1958, tedy v době, kdy těch úspěchů ještě nebylo zrovna mnoho – Sputnik byl vypuštěn v říjnu 1957, Lajka letěla na smrt o měsíc později. Doba byla ukvapená a asi bylo lepší mít památník do foroty, než aby potom jeden scházel.
Tak jako tak je zjevné, že autor vítězného návrhu četl abecečko, poněvadž obálka jeho prvního čísla v roce 1958 (II. ročník) vyhlížela takto:
Není to přirozeně žádná náhoda, tohle je zkrátka grafické znázornění „vžžuuum!“, startu kosmického korábu, kterému porozumí mladí i staří, hloupí i chytří, jakož na zemi, tak i na nebi, včera, dnes i zítra. A já jsem moc rád, že pan Kučerovský sáhl napříč časem i prostorem a obálka Vltavy tolik připomíná tu obálku abecečkovou.
Mimochodem, když jsem tak načal ty kulturní universalie, kosmické lodi a československou literaturu, pamatujete si, jak v Runě Rider doktor Kameník objevil na řece Xingu petroglyf drakkaru s plameny od sebou, z čehož usoudil na dávnou mimozemskou návštěvu? No akosi když se pak skutečně lidé setkali s nepozemšťany (v oblasti Sněžného pekáče), byly kosmické lodě Rozumu zevního kruhu poháněny antigravem a žádné plameny se vůbec nekonaly. Zdali se k tomuto lapsu pan Souček kdy vyjádřil mi není známo.
Kdyby tam tehdá Vikingové vysochali tenhle obrazec, bylo by to srozumitelnější.
to je hrozně hezký!!